zkouším to oběma rukama obejmout
znám svět co není možný
hádám se s přítomností
smlouvám, přesvědčuji
ona se jen bláznivě a uvolněně směje
„tvůj svět existuje proto, aby ses vyhnul setkání s divokou zvěří..
děsíš se těch vteřin, kdy si hledíte do očí a nikdo neutíká,
děsíš se protože si myslíš že jsi ta zvěř, která sama sebe honí.“
nejlepší je zazpívat
tak se dá vstoupit do svých obrazů
a zjistit, že jsou zrcadly,
která nikam nevedou
ale ty jo

 

xxx

 

příběh z klece
o opuštění klece
v sobě vždy obsahuje klec
nedostane se za hranice mříží
nevíme, co to je divokost
jen o tom mluvíme
slovy, které pro to nemají významy

 

xxx

 

divokost se nám zdá být nesmělá proto,
že uniká našemu druhu zraku
příroda není krutá
ani romantická
není prázdná
ani přátelská
je syrová
nevařená ve slovech
oloupat se k pravým pocitům
k podstatnému
divokost je krása syrového
pošeptání do ucha
vyvanutí do života
divokost je němá stopa
oči z křoví
tvář oblohy
uprostřed člověka
ne okolo něj
ne na kraji
ale uprostřed
uprostřed jeho slov
jeho pocitů
jeho každodennosti
volání zevnitř
ne hladové bestie
ale síly
která se ukazuje v podobě dravce
zaměnila se za instinkt
je to obraz instinktu přežít
ale není to dravec v nás ani dravec tam venku
je to povinnost účastnit se na životě
straší mě
protože mě chce motivovat
stůj v sobě
mluv

 

xxx

 

divočina
jsem zvíře
zvířený prach
plnými doušky stojím
obyčejná nádhera
nekonečné roky vývoje přítomnosti
hořící špička
nejsladší odměna
mýty o padlém ráji
vteřiny ticha
nic neměří
vteřina je jako bonbón
vteřina je metafora absolutna
nula je jednotka času
jednotka míry
ráj je nepopsatelný a zřejmě všudypřítomný

být si vědom času
vidět ho zvnějšku
jak vyvěrá zpoza obzoru
a v něm položené dary
setkání, poznání, láska

jak přinést lásku do času?
dívat se jejíma očima
nechat jí odkapávat z prstů
vydechnout jí a koupat v ní slova

moudrost je být venku i uvnitř
můj život bez programů
služba

 

xxx

jako praskající dříví
vře ve mně voda potoka
a bublá pampeliškové máslo
jako překvapení,
když slyším v tichu močit divočáka
čistá žlutá moč
třpytí se v šeru
vidím ho daleko plachého
nemůžu se přiblížit
jsem stejně nahý
mám stejnou moč
ale mám strach
z toho zvuku
i z toho ticha kolem zvuku
je tam hranice
za kterou se jen dívám
na to lidské v přírodě

divokost není vzdor
vzdor je začátek,
první kontakt
nepřítel není za branami
ale ještě před nimi
boj
mezi dvěma stranami
srdce

 

xxx

srdce vždycky obsahuje kus země
srdce má vždycky nějakou příchuť
je jedno jakou
prostě příchuť živého
příchuť konajícího své bytí
je tam kde je člověk přítomen

 

xxx

 

divokost neznamená jenom vzdor
divokost neznamená jenom útěk
divokost je druh pozornosti
pozornosti na to, co je živé

 

xxx

 

člověk bojuje o to, aby došel ke své smrti

 

xxx

 

být divoký
neznamená opustit svůj život