Návnady
jsem přejedený návnad
už nechci ani cítit
ty vůně které končí
vždycky v nějaké síti
musím utéct někam
kde nic není připravené
kde můžu lovit volně
kde mě lovec nedožene
kde ani sladkými slovy
mě kořist neuloví
Zas a znovu a znovu a znovu
lovec se stává kořistí lovu
jsem únosce i rukojmí sám sebe
zakopaný před světem zírám do nebe
v nedobytném hnízdě svých nejcenějších pokladů
uvnitř svého hradu
nastražil jsem návnadu
a pak jí snědl
kdo je tu čí rukojmí a kdo koho loví
kdo na koho líčí a kdo číhá v křoví
jsem ten a nebo ten a nebo oba
lovec i kořist se tolik podobá