Všechno co se zdá být všední
řekl že
je všední den
asi půjde ven
pak se vrátí
a bude čekat
že se něco změní
že přijde co tu není
a mezitím se den zkrátí
a pak řekl,
že ty hladové dny
sní všechny jeho sny
nebo je spíš stvoří
a on budu čekat
že sny se jednou splní
že se všechno změní
a mezitím svíčka shoří
po zbytek života prý zbývá mi
jen tohle každodenní marné doufání
že jednou něco velkého přijde
a já se ocitnu někde úplně jinde
a budu žít neobyčejný život
vysněný sváteční život
ale já vím, že
všechno co se zdá být všední
má v sobě to nejlepší ze všech dní
stačí se jen zastavit
nádech výdech, krok a druhý,
to je něco pro dobrodruhy
tvor co letí a přitom zpívá,
to co teče a všechno smývá
to tajemství, že slunce hoří
ráno vyjde, večer se noří
že já jsem ty a přitom jiný
tma může vrhat světlé stíny
malý stín ve velkém žáru
vytržení ze stereospárů
první klíček v květináči
jeden malý klidně stačí
plný mrak
co nebem pluje
nemá motor ani nevesluje
slyšet ptáky plaše zpívat
když nad ránem se rozednívá
nebo když se můžu dívat
jak se večer venku stmívá
úsměv smích a nebo slzy
ze štěstí, nebo že to mrzí
všechno co se zdá být všední
má v sobě to nejlepší ze všech dní
stačí se jen zastavit